Reportáž z Idoom Open 2002 (x-jack)

[ Twister ] [ 04.11.2002 ]

pátek 20.09.2002

Natěšenej jak malý děcko jsem zdrhnul z práce o hodinu a půl dřív, abych si stačil zabalit backpack sebou na cestu do Prahy a stihnul bus, který nekompromisně hodlal opustit busák v 15:50. Ač mě bolely nohy víc než po 5ti hodinách strávených chladnokervným fragováním v Entryway, stihnul jsem ho. A jak to tak chodí, to nejdůležitější jsem nepřibalil - sluchdla, krysu a přetaktovanou podložku na myš.

V autobuse se mi honilo hlavou stale jen jedno - zítřejší akce. Jací budou všichni ti, které znám, ale vlastně vůbec neznám. Kolik se nás tam nakonec sejde. Budou-li zase problémy s hardware atd atd. Jediný, co jsem si netroufal odhadnout bylo umístění. Řekl jsem si sam pro sebe, že když se umístím do 5týho místa, budu spokojen. Nakonec, jak jsem zjistil, byla tato laťka dost vysoká, leč ne nedosažitelná. Ale nepředbíhejme. Cesta busem utekla docela rychle a to nejen díky neustálému toku myšlenek, ale i slušně vypadající slečně, která seděla vedle přes uličku ;)

Černý most - metro - tramvaj. Během cesty jsem telefonoval Boltonovi, nevážílm-li cestu na hlavák zbytečně, tedy jestli je ve vlaku směrem na Prahu. Byl. Doteď mi ale pořádně nevysvětlil, proč jeho vlak měl 10 min zpoždění. Jak ho tak znam - a jak u nás z Dx bývá zvykem - předtím než si vyčistil svý BFG, proběhl celý vlak, sejmul pár alienů (dobře jim tak, šmejdom) a dal si jedno cígo, možná krabku, na uklidnění.

Bolton přijel. Už na jeho očích bylo videt, že je ještě v berserku, ale během nedlouhé cesty pěšmo k CyberSatanovi se uklidnil. Satan nás uvedl do svého doupěte. Na mnohačetná upozornění, že jeho bejvák není žádnej luxus, jsem byl mile překvapen. Byl to skoro luxus ;)

Sotva jsme prohodili pár vět na téma DooM, party, počítače a tak vůbec ozval Radeg, že na nás s Avengrem čekají u koně. Za pár minut jsme si je tam s Boltonem vyzvedli a šupajdili zase zpátky k Satanovi. Po rychlý seznamce se začaly spřádat neuvěřitelné plány, co s načatým večerem. No volba byla vlastně jasná. Jelikož tenhle den už jsme se sešli všichni kdo měli, vyrazili jsme obhlídnout místo, kde se měla konat ona svatá DooM orgie - tedy restauraci U Sokola. CyberSatan, který nás tam dovedl se ihned trhnul, řka že jde chlastat s kamošema. Budiž. Byli jsme na něj odkázáni a doufali, že nebude mít T-Mobile výpadek, nebo že Sáťa neztratí founa.

Objednali jsme si. Každý pivo až na černou ovci x-jacka (mě). Padli také 3 porce smažáku. Knečně jsem byl ve svém živlu. Konečně jsem si v hospodě popovídal o tom, o čem s kamarádama nedoomařema nešlo v žadným případě. O DooMovi. Hovořilo se o všem. Strategii, strafe50 a wallrunech, compet-n, prostě všem, co doomařova duše slyší ráda. Napadlo mě, že přece jenom pár DooMařů je z Prahy, neváhal jsem a začal volat. První na řadě byl Bubbus. Kvalita zvuku byla tak mizerná, že jsem mu nejspíš odpovídal na to, co vůbec neříkal, ale zaslechl jsem cosi, že nic neslibuje a za půl hodiny přijde, taxem mu to típ. No co on si o mně musí teď mylet, říkal jsem si. Další na řadě byl Titan. Taktéž jsem ho ukecal, aby se tu na nás přišel podívat. Na KoMata pak už nějak nedošlo (sorry brotha:). Bubbus přijel na kole. Nechtěl jsem ani věřit že je to on, má představa o něm byla zatraceně jiná. Jak se nakonec ukázalo, je to sympaťák. Vyzval mě na šipky. Koukaje na jeho poháry všude kolem jsem se do toho s vervou pustil. Pak se ještě přidali páni hospodmani. Po 40 minutách dorazil i Titan. Celkem nás tam už tedy bylo 7.

Padla krutá 23 hodina a hospodman začal vybírat cash. Tiše jsem doufal, že bysme mohli jít už k Satanovi, abysme se pořádně vyspali. Ale Bolton a Radeg už měli upito a v každym případě se muselo ještě někam jít. Cestou někam opět volám, tentokrát Sáťovi. Ne zrovna nejplynulejší řečí a dost moc hlasitě na mě vybalil, že dřív jak ve 3 se spát nejde. Nakonec jsme se přece jenom sešli u něj před barákem asi ve 3 čtvrtě na 2. Cestou Satan ještě stačil nabrat jednoho DooMaře, který, jak se pak ukázalo, prohrál co mohl. Kuba - jistě si vzpomínáte na fragy zdarma ;) Obveseleni alkoholem jsme na bytě zkoušeli různé věci prakticky, zejména wallrun. Už víme, proč v Doomovi nejsou vypínače - drhne to :o) Naposledy koukám na hodiny, je půl třetí. Zítra to vypukne.

sobota 21.09.2002

Půl osmý ráno. Budík prudí. Ale co naplat, musim vyzvednout VitoLeeho z hlaváku. Nepochopitelně vstávaj všichni ačkoliv nemusí. Než jsem stačil odejít, dostávám instrukce, abych dal pekarna.wad pod par, protože všichni maj hlad. Bylo jim to prd platný. Použil jsem rovnou idclev hlavní nádraží a na ně se vybod :) VitoLee dorazil. Taky jsem ho dovedl do Satanovo doupěte. Za pár chvil bylo sbaleno - ammo, shotguny, backpacky, armor, helmets, medikits shitpaper a notná dávka odhodlání - a mohlo se vyrazit.

Po silnici pořád nahoru jsme cestou obstarali supercharge - bagety a vodu - a po 20 minutách dorazili do battleareny. Potichu otevírám dveře a strafem rychle všichni vnikáme do objektu. Ačkoliv bylo asi už čtvrt hodiny po 9té - tedy začátku celé akce - ku mému překvapení sedělo u stolu cca 5 lidí. 5 lidí a počítače žádný. "Vy musíte bejt důmaři" povídám. Vyděšeně jen kejvou hlavou. "A ty budeš J@rd@, že ?" říkám nejstaršímu, evidentně přestřicátníka. "Ne, ja sem Key_killer" "Chm aha" ... první věta a zase trapas :) To mě utvrdilo v tom, že radši budu čekat, než se dotyčnej představí. Proběhla krátká seznamka. Ku nejen mému překvapení nikdo z nás příchozích nepoznal Kelvina ačkoliv jsme ho už na vlastní oči videli. A to ani Avenger - jeho šéf. (Styď se Ave :)

Tu se za námi u stolu respawnula velká postava. Jednoznačně poznávám KoMata. Přinesl dobrou zprávu - první várka počítačů právě dorazila. Jali jsme se stolů, který jsem uspořádali do U-čka a pak i počítačů samotných, které jakoby sami od sebe přibejvali. No samy od sebe ne samozřejmě - přivezl je Bubbus :) Začalo ošidné síťování a nastavování. Během této připravovací akce dorazil skoro celý zbytek DooMařů, čehož jsem si nějak pořádně ani nevšim. Pár minut před 11tou už bylo taknějak sesíťováno, ale protože hlavní organizátor ještě scháněl nějakej ten komp tak se nic nedělo a všichni, kdo byli připraveni si neco syslili u svých PC. Nedalo mi to a jal se toho to trochu rozhejbat. Sesmolil jsem DooMers list a začal vyrábět losy na rozlosování do skupin. Za chvíli se ke mě přidal Mr.Twister a spolu jsme dokončili losování. A opět mě zase něco udivilo. Bylo rozlosováno, takže všichni se do toho mohli s vervou pustit, ale ejhle. Vratili se je svým PC a syslili si to tam dál. S trochou nervozity jsem svým hlasem upoutal pozornost všech přítomných a sdělil jim, aby byli tak laskavý, přečetli si v jaký skupině jsou, našli si soupeře a začli hrát. Některým to došlo - aleluja. Ze začátku, se moc nehrálo. Většina se šla koukat, jak hraje soused, ale časem se pomalu ale jistě rozběhlo - začala tak ta pravá doomařská orgie, never seen before :) Čas začal ubíhat a s ním i odehrané zápasy. Dobří hráči až na pár vyjímek si zezačátku dávali rozehrávací matche se slabšími jedinci a během toho se dostávali do formy a vytvářela se postupně hustější a ještě více doomařská atmosféra. Příjemnou věcí, která věc ještě posouvala o kousek dál byli chutné guláže, který nám plnily naše nenažraný pupky a nás tedy neprovázel všetečný, nervozitu podporující hlad.

ničeho nic padla tma ... ejhle, je 9 pryč. Bubbus a VitoLee ještě neodehráli ani jeden zápas, to ale rychle napravili. Při odehrávání posledních zápasů v tabulkách lítalo ve vzduchu napětí a nervozita. Já jsem to pocítil zejména při matchi s Twisterem, neudržel sem ani porádně brokovnici, ni BFG - tedy posldeních pár fragů byla víceméně věc náhody ;o)

Během večera mě přepadaly smíšené pocity. Na jedné straně radost a spokojenost, že akce se opravdu podařilo uspořádat, nadšení, že se dostavilo toliko dooma chtivých marin a na druhé straně se objevovali rušivé elementy, zejména kouř z cigaret, který později nejhednoho pálil v očích, CyberSatanovo warcraftovské hlasité vejlevy zřetelně slyšitelné i přes doomařova sluchadla a v neposlední řadě koutek nadšenců, bohužel ne do dooma. Mám na mysli Dzzina, Svatýho atd, hrající Qejky, Ejdže a jiné nepřístojné pytloviny. Tohle byla snad DooM party. No ne ?

Tabulky odehrány. Vhodná chvilka na další porci guláže či smažáku. Začala matematická 20timinutovka počítání výsleků a sestavení pavouka. Díla jsem se opět chopil já s Twisterem a přísedící Kelvin výsledky ládoval do tabulky z excelu. Hotovo spočítáno. Marně sem čekal, že organizátor Bubbus se chopí slova a zaháji druhou etapu. Místo toho, si dával DM ve čtyrech, naprosto nevnímaje okolí.

Po chvíli se začalo se hrát. Bylo asi 4 ráno. Teď už šlo do tuhého. Až na Dzzina, který do pavouka postoupil kvůli nepřítomnosti Elliho a Keykillera, byl pavouk obsazen elitou českého DooMaření. Zbytek marin přihlížel umění rychlého mačkání čudlíků klávesnic a myší a někteří z nich už ani to ne - usnuli.

Utkání se hrálo na 2 zápasy. To kvůli tomu, aby se vyrovnala nevýhoda playera č.2, který vždy sebou krom munice a weapons tahal eště 15tikilovou kouli na řetězu přivázanou na noze ;) Fragy z obou zápasů se sečetly a byl určen postupující. Očekávaní favorité se dostali do čtvrtfinále, kde začali nejtužší boje celé akce. Berserk na maximum. Momentální nenávist Dx, PRE a ostatních, byla cítit všudekolem. Ustřelené části těla lítaly vzduchem - hlava nehlava. Vzduch plný olova, plazmy a krve. Následně podlaha plná mrtvol, prázdných nábojnic a zbytků spáleného masa ...

Čtveřice zkušenějších a štastnějších se dostala do semifinále. Bohužel, zde masakr končí. Na semifinále, boj o třetí místo a na finále již nezbyl čas. Osud tomu přál a zkušenosti napomáhaly, aby mezi nejlepšími čtyřmi byli borci z DooManiax. Nebylo tedy tak tragické, že se zápasy nedohrály, poháry zůstali dalobyseříct pohromadě. Pokud by se pořadí určovalo podle rozdílu fragů z čtvrtfinálových bojů, bylo by následující. První - Radeg, druhý - Bolton, třetí - Vito Lee a čtvrtý bramborový x-jack.

Je po všem. Ani jsem si nestačil uvědomit, že už je venku zase světlo a tato nadupaná akce končí. Počítače postupně začínají ze scény mizet, některé po kusech a některé po součástkách. Zrovnatak i DooMaři, ti už ale jen po kusech :) Nastala chvíle loučení a zamačkávání slz v oku. U některých jedinců i celých očí ;o) Někteří odcházejí nadšeni a spokojeni, jiní zase zklamáni. Taky odcházíme na vlak a na bus. Začíná další všední a obyčejný den.

Absence spánku za poslední 2 dny byla zatraceně znát a X hodinová cesta domů byla peklo samo. K tomu tramvaj plná alienů, nepříjemnej bulhar, kterej si zrovna vzpoměl, že mi bude svítit do vočí ... a tak vůbec. Domov - spánek - mrtvola.

Co říci na závěr. Nejdřív bych asi něco vytkl, co z mého pohledu nebylo OK. Nejvíce mi (a nejen mně) vadil již zmiňovaný kouř z cigaret. Do příště bych byl pro, aby všichni kuřáci byli tak laskavý a chodili kouřit ven, jako se tomu dělo na minulých akcích. Dále putování velkého množství dat po síti, které dělalo z mrštných mariňáků poskakující jeleny. Nezájem jedinců o dooma a hraní jiných zbytečnosí (Dzinn a jeho grupa a hlučný Satan ač měl jako první odehrány zápasy v tabulce). Dále bych uvítal, aby organizátor turnaje nebyl jeden člověk, který by se měl starat o všechno, stejně - jak bylo vidět - to nezvládal. (To není myšleno špatně Bubbusi, taky jsem ti v půběhu neřek kvuli tomu nic a radši se jal losování a rozhejbání turnaje, ikdyž na konci akce si byl pěkně nepříjemnej :)

Celkový dojem byl naopak pozitivní. V první řadě musím opět a znova pochválit Bubbuse, že se chopil toho aby nám - doomařům - umožnil si konečně zahrát DooMa po LANu. Další dík patří hospodmanům, kteří nám vařili a prodávali pifko a colu s rumem. A konečně taky všem zůčastněným, bez kterých by to samozřejmě nešlo. Dík taky KoMatovi a jeho trpělivosti, že mi neubalil jednu ránu, za mý rejpání do něj a provokování ;) A konečně taky lahvi modrého portugala, která mi dělala společnost při psaní tohohle poohlédnutí se za výbornou DooM akcí !

D o o M F o r e v e r !